Válečné pomníky

Válečné památníky ve ValMezu a okolí

Válečný hřbitov ValMez
Deutscher Soldatenfriedhof ...

vh-vm

vh-vm vh-vm vh-vm

Kronika VM: 15.5.1945 bylo na krásenském hřbitově srovnáno se zemí 413 hrobů německých vojáků, kteří zemřeli ve zdejší vojenské nemocnici a odstraněny kříže s nápisy.
Bylo to nutné, když jsou zde opět?? Jak se ten svět mění.
SS Heinrich (Henrik) Swinarski nar. 18. 11. 27 ve Varsave, zemrel 8. 3. 45 a 10.3.45 (Er starb für Grossdeutschland) byl pohrben na centralnim hrbitove we Valsskem Mezirici do hrobu cislo 174/5. Ještě před tím píše:"Jsem zraněn do hlavy, ale ne těžce. Jistě se z toho dostanu". Nedostal, přišel „Todesnachricht”. Sestřenice: "Henryk, SS-schütze - po coś się pchał, głupcze?". Předci byli v polské armádě. Bratr, režisér, zahynul při leteckém neštěstí v r. 1975.

Turci

turci turci

bartek bartdk

Zemřel při přepadu bunkru u Oznice. "... neustoupil mnohonásobné přesile esesáků a pobíjel nacistické vrahy, dokud udržel samopal v rukou ..." (německé hlášení neuvádí vlastní padlé ani zraněné). A. Bártek se zastřelil (M. Hrošová: Na každém kroku boj), zajat jeden Rus. ZbV Kommando 31 a SS policejní pluk 21 šli najisto po zradě.

Radnice Krásno

radnice

Krásno, Masarykova ul. u ZŠ

Nádraží ČD
nadraží čd
Knápek, zahynul při náletu, kde??

Sokolovna

Sokolovna
Chybička v příjmení, správně má být Marie Dobešová a Zdeněk Nachmillner

Sokolská ul.

Sokoská

Dělnický dům.

Děl. dům

Tonak
Tonak

Máchova ul., zbytečná smrt několika lidí pro nedisciplinovanost
Kolařík

Obětem Slavkova

slavkov slavkov

Poličná

poprava

St. Mikolášek se narodil 10.3.1923 ve Strahovicích na Hlučínsku. Do školy chodil v několika obcích, naposledy do Gymnázia v Olomouci, posledním bydlištěm Bukovany. Dne 14.9.1940 ke 3. výročí úmrtí T.G. Masaryka položil květiny k jeho pomníku a za toto byl vyloučen ze školy. Pracoval pak v mlékárně ve Vacanovicích a již od r. 1940 spolu se svým bratrem Václavem prováděli záškodnické akce - poškozování vlaků. Činnost se zintenzívňuje po r. 1942. V únoru 1944 osvobozuje bratra z kárného tábora v Kunčičkách.
V lesích mezi Smilovem a Daskabátem vybudovali úkryt a dne 18.4.1944 se pokusili o destrukci železničního tunelu. Po této akci se rozhodují s dalšími přáteli odejít na Slovensko. Ve Valašském Meziříčí však byli dne 5.5.1944 zatčeni, ale podařilo se jim ze zajetí prostřílet. Dva četníci měli být zabiti (5. května byli oba bratři Mikoláškové s Jedličkou zadrženi na nádraží ve Valašském Meziříčí při kontrole cestujících českými policisty příslušníkem protektorátní kriminální policie Albertem Šedou a Františkem Tvarůžkem od městské policie ve Valašském Meziříčí. Při přestřelce byl Tvarůžek zastřelen a Šeda zraněn). Podařilo se jim dostat ke Starojické Lhotě, kde opět došlo k přestřelce a jeden z nich byl smrtelně zraněn. Skupina byla pronásledována a u Přestavlk došlo k další přestřelce, při níž byl postřelen Stan. Mikolášek. Ve Staré Vsi se podařilo pro něj najít ošetření.
Tady se rozdělili, J. J. (který válku přežil) odešel k Olomouci. Václav Mikolášek odešel do Bukovan, kdy 22.2.1945 podlehl gestapu ve Velké Bystřici.
S. Mikoláškovi se opět po přestřelce podařilo uprchnout. Dne 6.5.1944 byla vydána Deutsche Kriminalpolizei - Kriminalpolizei Brünn vyhláška o pátrání po pachatelích s velkou odměnou - po bratřích Mikolášcích a J.J.
S. Mikolášek se dostal zřejmě přes Moravu, kdy u mostu byl legitimován a postřelil hlídku, tady není přesně znám jeho postup, dostal se do Věrovan, kde se uschoval ve stodole F.R. Věrovany pak byly obklíčeny vojskem. Tady byl nalezen synem F. R., kdy S. Mikolášek žádal o odvoz do nemocnice. Další vývoj situace už není přesně zadokumentován a je dodnes předmětem dohadů, Mikolášek byl ve stodole nalezen, beze zbraně.
V Brně byl postaven před Sondergericht a odsouzen k smrti, tento rozsudek se vykonával do 24 hodin. S. Mikolášek byl 11.5.1944 dopraven do Poličné k mostu přes Bečvu, kde byl údajně ve 12:15 hod. veřejně! popraven oběšením na lípě (na místo popravy byli nahnáni obyvatelé ... "na polodorostlou českou mládež, která ve větším počtu byla přítomna na popravčím místě, učinilo shlédnutí popravy silný dojem"). Na místě mu byl postaven pomník, později pomník který se tam dnes nachází, včetně dalších dvou popravených dne 12.11.1944.
čerpáno z Region Věrovany 7/2000, díky panu JUDr. J. K.
Žije ještě někdo z pamětníků těchto poprav? 2010.03 ano, mám svědka, který byl popravě přítomen.

M. Ondrašík a J. Mazal byli nasazeni ve "Z" Vsetín a byli zadrženi při přechodu na Slovensko. M. Ondrašík byl po dopadení mučen. V září bylo vydáno nařízení, na základě něhož se překročení (i pokus) hranic trestá smrtí.

Hrachovec

Krhová

Krhová Krhová Krhová

Křivé

Ladislav J. z Brňova se přihlásil na Gestapu a nabídl své služby. 3 partyzáni jej v březnu 1945 zastřelili. Otec L. J. se o zastřelení syna dozvěděl a oznámil pachatele Gestapu. A. J. byl po válce soudem osvobozen.