Proč nemáme ve Valmezu dálnici
Prosté, protože nebyla za Protektorat Böhmen und Mähren žádná dostavěna a ani zde vést neměla. O dálnicích se uvažuje už za I. republiky a některé úseky byly i rozestavěny a to včetně plánu Baťovy z Chebu, přes Zlín do Užhorodu. Takže zase nic pro nás.
Mapka Baťovy dálnice

Ale silnice nižšího řádu zde být měly. Posuďte.
Zemská silnice (někdy též nazývána Hitlerova dálnice, říšská silnice, dálková silnice) obecně nazývaná lidem dálnice byla projektována z Plzně na (tehdejší Moravskou) Ostravu přes Prostějov, Přerov, VM, Rožnov, Frenštát. Nás může zajímat, že stavba započatá od Přerova končí u nedalekého Komárna před Kunovicemi. Zde najdeme i pozůstatky znatelné trasy, zbytky mostů, propustků. Jen malé části byly využity později při stavbě komunikací. Byla by dobrá, když jezdíme cik cak po II/150. Nebýt války, kdy se zastavil na desítky let čas.

Od Olomouce se stavěla komunikace do Ostravy přes Odry, ale ta padla do Sudet, tedy Říše. Zde se však musíme vrátit do minulosti, kdy se stavěla "císařská silnice" z Brna do Olomouce a pak na N. Jičín (ulice Císařská) a Těšín. K nám byla stavěna přes Lipník, Hranice, Val. Meziříčí, Rožnov p/R (Frenštát) a směrem na Slovensko.
"Betonka" od Hranic končila těsně před Val. Meziříčím křižovatkou u benzínové pumpy (známe Křížovy, proti domu č. 286), jezdili jsme po ní do Olomouce, též na Ostravu od Příbora. Její zbytky jsou ještě od Lipníka na Horní Újezd. Zřejmě je její zbytek v areálu DEZA. Po sudetské části se můžeme projet od Potštátu na Kozlov.
Ve VM byly provedeny přípravy ve městě od křižovatky Nádražní a dnešní Masarykovy ke Sklárnám (nyní je to ulice Rožnovská, zde najdeme část mostu přes potok Struhu na Šištotě, (pod tím jsem prolézal), k Zašové, Rožnovu, na Pindulu (od VM tedy trasa totožná s komunikací na M. Ostravu). Pak k Pr. Bečvě a u Horní Bečvy částečně k Sachově studánce, po ní dnes jezdíme. Vzpomínám si na objezd přehrady na H. Bečvě a problémy u lomu se sjízdností v zimě.

Někteří si pamatujeme, že jsme část silnice od D. Bečvy (za pilou, odbočka vpravo na H-S) na H. Bečvu objížděli po levé straně Bečvy přes obec Pr. Bečvu ke křižovatce u hotelu Zavadilka. Kde dnes jezdíme, bylo rozestavěno. Vrtá mi hlavou, jak tenkrát ty pozemky vykupovali.

Další komunikací z období Protektorátu která měla přetnout Moravu je autostráda A88 Wien - Breslau (Wroclav). Tato nesla pojmenování "Hitlerova dálnice".
Dálnice byla budována jako exteritoriální, připravována od r. 1938, ve správě Německa! Takže Hitler a spol. by si tu mohl rajzovat i bez obsazení republiky.
Práce na komunikacích jsou zastaveny na základě vládního nařízení v r. 1942 do konečného vítězství, to platí i pro dráhy a j. Nebyl by cement na bunkry a ocel na tanky... A Říše šla pomalu do kelu. Pozůstatky dálnice existují. Na internetu najdete "sledovače" této trasy, jak ji projížděli. První německá dálnice byla otevřena v r. 1932, tedy žádným Hitlerem.
Návrh na řešení dopravy ve VM byl však podán už v r. 1938.

Vizte i http://www.dotyk.cz/publicistika/hitleruv-rez-moravou.html?tema=revoluce-v-doprave.
a
http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/technika/219489-hitlerova-dalnice-v-cesku-jezdime-po-ni-kazdy-den-naciste-pres-ni-chteli-dobyt-brno

Pro nás je dnes zajímavá komunikace I/35 (E442, taková jako Route 68 v USA) od Bumbálky do Hrádku nad Nisou na hranice Německa, Zittau. My postarší však známe I/18 z Čech (Rožmitál) do Michalovců, tato však už u Val. Meziříčí neexistuje, dnes sil. č. II/150 na Bystřici p/H. Údajně za Československa nejdelší silnice, část je zachována v Čechách a na Slovensku.
Dále I/57 od Brumova - Bylnice (hranice s SK) na polskou hranici do Prudnika.

Mrkněte na : Co jsme zaspali

Hitlerova dálnice

Máte foto předválečné, za války, po válce?